Velká cena Lipna 2018

O víkendu 21.a 22. dubna nás přivítalo Lipno na prvním pohárovém závodu lodní třídy RS Aero letošní sezóny. Letošní Velká cena YC Lipna se - na rozdíl od té loňské, kdy jsme hledali lodě pod sněhem - konala za takřka letního počasí, takže ochota závodníků jít na vodu po stažení vlajky AP doprovázené vždy typickým zahýkáním ředitele závodu Zdeňka Zídka, byla ve srovnání s ročníkem 2017 fenomenální.

Sobotní dopoledne patřilo jednak byrokratickým záležitostem typu podávání přihlášek, přes slavnostní zahájení závodu až k přípravě a strojení lodí. Sám jsem čas před závodem využil k promazání veškerých kladek na mém Aeru, což zcela určitě mělo dopad do mého celkového výsledku, ale nebudeme předbíhat… Pro naší lodní třídu bylo ohlášeno, že každá z rozjížděk bude pouze na jedno kolo a na nižší bóji. I přes hlasité protesty CZ Aero týmu typu: “vždyť se na tom startu učekáme” a “v tomhle větru budeme rychlejší než pětikila” byli rozhodčí nezlomní a plachetní směrnice nám nezměnili. Dopolední velmi slabý vánek po obědě zesílil natolik, že ředitel závodu ohlásil start první rozjížďky na 13.45.

 

První rozjížďku od začátku vedl vždy skvělý Petr Bryx. K jeho smůle se mu ale jaksi více zalíbila vzdálenější oranžová návětrná bóje určená pro lodní třídy RS700 a 29er,  takže se rázem z favorita rozjížďky stal naprostým outsiderem. Chybami se člověk učí a tak v dalších rozjížďkách už raději absolvoval “naši” zkrácenou trať s otočkou kolem vyblité žluté bóje. Ve druhé rozjížďce startovala většina startovního pole od lodě závodní komise a zvolila si na stoupačku dráhu při levém břehu. Já jsem se rozhodl napodobit závodní strategii zkušenějších kolegů ze sedmistovek a startoval jsem ze středu startovní čáry s dráhou k pravému břehu pod Králičí ostrov. Aniž bych to tušil, má strategie byla tou správnější a k mému údivu jsem točil návětrnou bóji se značným náskokem před svými soupeři. Bohužel si mého úspěchu ve druhé rozjížďce všimli i ostatní souputníci a po zbytek dne se plavili obdobnou trasou.

 

V sobotu se podařilo dokončit všech plánovaných pět rozjížděk, všechny za stálého svěžího větru a za nádherného počasí. Po závodě následovala výborná večeře a individuální kulturní program, jež naše Aerácká skupina zpestřila grilováním - velký dík patří hlavní přípravářce pokrmů Sylvii, hlavnímu grillmanovi Bryxíkovi a poskytovatelce azylu Monice. Ve večerních hodinách za námi konečně dorazil i Břízák, který celou sobotu závodil pouze “papírově” a v jehož mezivýsledcích se vyjímalo 5x DNC.

V neděli jsme se probudili opět do nádherného slunečného dne. Hladina Lipenské nádrže připomínající zrcadlo nám však nedávala příliš nadějí na další závodění, což mi s ohledem na průběžné první místo z předchozího dne zas až tak nevadilo. Celé horké dopoledne jsme tedy zodpovědně věnovali zejména dodržování pitného režimu, byli ale mezi námi i tací, kteří osedlali své bicykly k projížďce krajinou Lipenska či doháněli pracovní povinnosti. Jelikož se vítr nezvedal ani po poledni, stanovil ředitel závodu čas definitivního rozhodnutí, zda-li závod bude pokračovat, nebo zda-li se ukončí a vyhlásí vítězové, na 14:00.

Ve 13:45 k našemu překvapení kdosi otočil knoflíkem pro zapínání větru, což dalo vzniknout širokému úsměvu na tváři ředitele závodu Zdeňka Zídka a následovalo stažení APčka s vyhlášením startu ve 14.30. V neděli se podařilo odjet celkem dvě rozjížďky, které nám závodní komise po zkušenosti z předešlého dne, kdy jsme my Aeráci (dle našeho očekávání) neúměrně dlouho čekali na dojezdy ostatních lodních tříd, prodloužila na dvě kola. Nedělní vítr nebyl tolik stálý, ale i tak hodnotím závodní podmínky naprosto kladně. Dvě kola v rozjížďkách daly prostor více soubojům na bójkách i mimo ně. Druhá nedělní rozjížďka byla dokonce poznamenána incidentem mezi mnou a Davidem, který nakonec po vzájemných protestech musela řešit závodní komise na břehu zkráceným přestupkovým řízením, z něhož David “vyfasoval” dva trestné body navíc, které ale již neměly žádný dopad do celkového pořadí.

 

Celkově se, dle mého názoru, závod velice vydařil, za což patří velký dík jak pořadatelům, počasí, tak i všem zúčastněným!

 

Petr “Proky” Prokýšek